Pro svůj život potřebuji mnoho speciálních zdravotních pomůcek a terapií. Informace zde budou postupně přibývat. Zatím napíšu o terapiích a terapeutech, kteří mi dosud na mé cestě nejvíc pomohli. Potkal jsem desítky, ne-li stovky dalších, ale to už by se sem snad ani nevešlo.
Jako malé miminko jsem nejvíc cvičil Vojtovu metodu, na různých místech, nejlepší „Vojtovka“ byla v Motole u paní fyzioterapeutky Blanky Vlčkové, která je zároveň předsedkyní České vojtovy společnosti a školitelkou Vojtovy metody. Nejčastěji jsem cvičil samozřejmě doma se svými rodiči. Také za mnou ale domů od 4 měsíců chodila úžasná, velmi zkušená, soukromá fyzioterapeutka Gábina (kontakt na ni mohou předat rodiče, stačí jim napsat) – vaničkovali jsme spolu, používala jemné techniky kraniosakrální terapie, občas i jemně „vojtila“ a snažila se mě motivovat ke zvedání hlavičky a do opory přístupem, kterému se odborně říká „bobath koncept„. Když jsem se jako náhradník dostal na lekce hipoterapie, tak jsem se projel na koni už jako miminko. Nyní jezdím pravidelně na hipoterapeutické pobyty s Miráklem a Caballinem. Mezitím jsem vyzkoušel i neurorehabilitace a jednou lázně, tam to pro mě bylo ale moc náročné a musel jsem odjet domů dřív. Rodiče se u mě museli věnovat intenzivní dechové fyzioterapii a také logopedickým cvičením kvůli krmení.
Rehabilitační pobyty mám radši kratší 14denní – jezdím s mamkou do Arpidy v Českých Budějovicích, kde to mám moc rád. Mají tam super terapeuty i prostředí a jsou tam moc hodní. Párkrát jsem byl i na pobytu v rehabilitačním centru Kruh Znojmo. Na RHB pobytu jsem byl i v Motole u pana prof. Koláře, kde jsem potkal geniálního terapeuta Filipa Jeviče, který mamku naučil speciální „masáže“ bříška (tzv. viscerální manipulaci, která mi pomáhá s peristaltikou střev).
Od malička jezdím také na lekce feldenkrais k terapeutce Lence Kýrové, která se specializuje na děti (JKA výcvik) a je moc šikovná. Umí se na mě skvěle naladit a uvolnit mé často zaťaté svaly, díky ní pomalu objevuji své tělo a všechny jeho části – k čemu by asi tak mohly být? Na lekce feldenkrais jezdíme, když nám to čas a finance dovolí. Chodím teď už totiž na 4 dopoledne v týdnu do speciální školky Modrý klíč, kde mám v týdnu také fyzioterapii, ježdění na koni a koupel v bazénu nebo vířívce. Znám dobře i Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, kam teď jezdím každý měsíc na „bobath“ terapie k Dagmar Mirovské – doporučuji ji všema deseti!
Kuk 🙂
